Když se řekne “statistika příčin neplodnosti”, většina z nás si představí přehled, kolik žen má jaký zdravotní problém. Jenže data z registru asistované reprodukce, ze kterého vycházíme, se čtou trochu jinak.
Tento článek popisuje, jak se v letech 2013 až 2023 změnila skladba hlavních diagnóz u žen v IVF cyklech mimo darování vajíček, a to v procentech z cyklů. Nejde tedy o “počet žen”, ale o “počet cyklů”. Pokud jedna žena absolvuje více cyklů v jednom roce, objeví se v datech vícekrát.
A ještě jedna důležitá věc: pracujeme nyní s cykly kromě ED, tedy mimo cykly, kde se používají darované oocyty.
Co přesně výsledky znamenají
V registru NRRZ AR (Národní registr reprodukčního zdraví, modul Asistované reprodukce) se sledují především jednotlivé cykly asistované reprodukce, nikoli “unikátní pacientky”. To znamená:
- Čísla ukazují, jaký podíl cyklů byl veden pod určitou diagnózou
- Změna v čase může odrážet i to, že se některé skupiny léčí častěji, opakují cykly, případně se mění praxe center (indikace, vykazování, struktura pacientek).
Proč jsou cykly s darováním vajíček (ED) vyčleněné
ED znamená léčbu s darovanými vajíčky (oocyty). Tyto cykly se z pohledu “diagnózy ženy” interpretují jinak, protože:
- žena, která vajíčka přijímá, je často indikována kvůli snížené ovariální rezervě nebo ovariálnímu selhání,
- ale samotná léčba pracuje s darovanými oocyty, takže porovnávání s cykly, kde se používají vlastní vajíčka, by míchalo dohromady odlišné situace a cíle léčby,
- navíc má ED v českém kontextu specifika (například vysoký podíl příjemkyň ze zahraničí), což by trendům “běžných” IVF cyklů dávalo jiný kontext.
Co data říkají: jak se změnila skladba diagnóz u žen 2013-2023
V časové řadě 2013-2023 se změnil “mix” hlavních diagnóz u žen v cyklech mimo ED. Nejvýraznější posun je u ovariálního selhání.
Přehled změn v procentech (2013 vs 2023)
Níže uvádíme podíl z cyklů (mimo ED), vždy rok 2013 a rok 2023:
- Ovariální selhání (i hrozící): 24,1 % -> 50,3 % (výrazný růst, v roce 2023 dominantní kategorie)
- Anovulace: 19,0 % -> 10,5 % (pokles)
- Tubární faktor: 11,3 % -> 4,3 % (pokles)
- Bez prokázané patologie: 19,5 % -> 17,1 % (mírný pokles)
- Endometrióza: 5,4 % -> 3,4 % (pokles)
- Imunologická: 2,8 % -> 6,1 % (růst, ale menší podíl)
- Genetická: 2,8 % -> 3,2 % (mírný růst)
- Jiná: 15,0 % -> 5,1 % (pokles)
Už samotný přehled ukazuje, že se za 10 let změnila struktura cyklů směrem k diagnóze spojené s ovariální rezervou.
3 největší trendy 2013-2023
1) Ovariální selhání: z 24,1 % na 50,3 %
Největší příběh této dekády je jasný: ovariální selhání (včetně “hrozícího”) se zdvojnásobilo. V roce 2013 tvořilo 24,1 % cyklů, v roce 2023 už 50,3 %.
Jinými slovy: v roce 2023 připadá zhruba každý druhý cyklus mimo ED na skupinu, kde je hlavním tématem snížená funkce vaječníků nebo nízká ovariální rezerva.
Co je důležité říct nahlas: data tímto netvrdí, že “polovina žen v ČR má ovariální selhání”. Tvrdí, že polovina cyklů v této skupině léčby je vedena s touto hlavní diagnózou.
2) Anovulace: z 19,0 % na 10,5 %
Anovulace, tedy porucha ovulace, klesla z 19,0 % v roce 2013 na 10,5 % v roce 2023.
To může působit překvapivě, protože poruchy ovulace (včetně PCOS) patří mezi časté důvody, proč páry hledají pomoc. Jenže opět platí, že jde o mix cyklů, indikací a praxe. Je možné, že se část těchto případů v čase více řeší mimo IVF (například jinými postupy), nebo že relativně “překryje” rostoucí podíl ovariálního selhání.
3) Tubární faktor: z 11,3 % na 4,3 %
Tubární faktor, tedy problém na straně vejcovodů, klesl z 11,3 % na 4,3 %.
U tubárního faktoru je historicky typické, že IVF umí obejít neprůchodnost vejcovodů. Pokles v podílu cyklů ale může naznačovat změnu v tom, kolik takových případů do IVF léčby vstupuje, případně jak se vykazují.
Co se skrývá pod jednotlivými kategoriemi
- Ovariální selhání (i hrozící): situace, kdy vaječníky nefungují optimálně, je nižší počet dozrávajících folikulů, nižší ovariální rezerva, případně zhoršená odpověď na stimulaci. Často souvisí s věkem, ale ne výhradně.
- Anovulace: Porucha ovulace, tedy kdy ovulace neprobíhá pravidelně nebo vůbec. Často se zmiňuje v souvislosti s PCOS, ale anovulace může mít více příčin.
- Tubární faktor: Problém na straně vejcovodů, například neprůchodnost po zánětech, srůsty, následky operací. Někdy se řeší i otázka hydrosalpinxu, který může negativně ovlivňovat úspěšnost.
- Endometrióza: Onemocnění, kdy se ložiska podobná děložní sliznici nacházejí mimo dělohu. Může souviset s bolestmi, zánětlivým prostředím a někdy i se sníženou kvalitou vajíček nebo srůsty.
- Imunologická příčina: Široká kategorie, která může zahrnovat různé imunologické a zánětlivé souvislosti. V praxi se kolem ní vede řada debat, proto je užitečné brát ji jako “registrální kategorii”, ne jako jednu konkrétní diagnózu.
- Genetická příčina: Zahrnuje situace, kdy je podezření nebo prokázaná genetická souvislost (u ženy nebo páru) a může vstupovat do rozhodování o postupu, případně o genetickém testování embryí.
- Bez prokázané patologie: Laicky: příčina se nenašla v rámci běžně provedených vyšetření, nebo není jednoznačně prokazatelná. Neznamená to, že “se nic neděje”, jen že se nepodařilo určit hlavní příčinu. Část párů může mít při této kategorii problém na straně muže.
- Jiná: Směs různých méně častých nebo kombinovaných příčin, které nespadají do hlavních kategorií, nebo se v čase změnilo, jak se rozdělují.
Jak se v praxi řeší jednotlivé příčiny neplodnosti (obecně)
Tahle část není návod k samoléčbě ani slib výsledků. Je to orientační mapa, co se u jednotlivých příčin obvykle zvažuje.
Jaká vyšetření se obvykle zvažují
Často se kombinuje několik oblastí:
- Anamnéza a gynekologické vyšetření, ultrazvuk
- Hormonální profil, posouzení ovulace, někdy posouzení ovariální rezervy
- Vyšetření vejcovodů (například metody hodnotící průchodnost)
- Zhodnocení dělohy a endometria podle situace
- Spermiogram a základní posouzení faktoru muže (protože “ženská diagnóza” nemusí znamenat, že je vše v pořádku u muže)
- U vybraných situací genetická konzultace nebo další specializovaná vyšetření
Jaké jsou typické léčebné přístupy v IVF praxi
- Anovulace: někdy se řeší mimo IVF (podpora ovulace, úprava režimu, léčba přidružených potíží), IVF může přicházet při delším trvání obtíží nebo při kombinaci faktorů.
- Tubární faktor: IVF často obchází problém vejcovodů, u některých stavů se řeší i chirurgická stránka nebo zánětlivé komplikace.
- Endometrióza: podle tíže a příznaků se kombinuje symptomatická léčba, případně chirurgické řešení, a u části párů IVF.
- Ovariální selhání: klíčová je individualizace postupu podle ovariální rezervy a celkové situace. Někdy se zvažují i varianty léčby včetně dárcovství oocytů (ED).
- Bez prokázané patologie: často se hledá nejpravděpodobnější strategie podle věku, délky snažení a výsledků vyšetření, protože “bez nálezu” neznamená “bez problému”.
- Imunologická a genetická kategorie: obvykle se řeší ve spolupráci se specializovanými ambulancemi a podle konkrétního nálezu.
Co si z toho odnést
- Tato statistika říká, jaké diagnózy se objevují v IVF cyklech, ne kolik žen má danou nemoc.
- Mezi roky 2013 a 2023 se v cyklech mimo ED výrazně zvýšil podíl ovariálního selhání (24,1 % -> 50,3 %).
- Klesá podíl anovulace (19,0 % -> 10,5 %) i tubárního faktoru (11,3 % -> 4,3 %).
- “Bez prokázané patologie” mírně klesá (19,5 % -> 17,1 %), což připomíná, že ne vždy lze určit jednu jasnou příčinu.
Kdy se poradit s lékařem (obecně)
- Pokud se nedaří otěhotnět delší dobu a máte obavy, že se situace nelepší.
- Pokud máte nepravidelný cyklus, vynechávání menstruace nebo výrazné bolesti (například při podezření na endometriózu).
- Pokud je vám vyšší reprodukční věk a chcete situaci řešit bez zbytečného odkladu.
- Pokud už máte za sebou vyšetření, ale příčina zůstává nejasná a chcete rozumět dalším možnostem.
FAQ
1) Co znamená, že statistika je “na cykly”, ne “na ženy”?
Znamená to, že jeden člověk se může ve statistice objevit vícekrát, pokud podstoupí více cyklů v jednom roce. Data tedy popisují skladbu léčby, ne počet pacientek.
2) Proč se z analýz diagnóz vynechává ED (darování vajíček)?
Protože cykly s darovanými oocyty mají jiný kontext a účel. Míchání s cykly, kde se používají vlastní vajíčka, by zkreslovalo trendy a jejich interpretaci.
3) Jaká diagnóza byla v roce 2023 nejčastější u žen v cyklech mimo ED?
Ovariální selhání (včetně “hrozícího”) tvořilo 50,3 % cyklů mimo ED, tedy zhruba každý druhý cyklus.
4) Znamená růst ovariálního selhání, že přibývá neplodných žen?
Ne nutně. Data ukazují změnu struktury cyklů, ne přímý vývoj prevalence v populaci. Do trendu může vstupovat věk, opakování cyklů i změna praxe.
5) Co je anovulace a proč její podíl klesl?
Anovulace je porucha ovulace. Podíl cyklů s touto hlavní diagnózou klesl z 19,0 % na 10,5 %, ale data sama nevysvětlují příčinu poklesu.
6) Co znamená tubární faktor?
Jde o problém na straně vejcovodů (například neprůchodnost, srůsty). Podíl cyklů s tubárním faktorem klesl z 11,3 % na 4,3 %.
7) Co znamená “bez prokázané patologie”?
Že se nepodařilo určit jednu hlavní příčinu na straně ženy v rámci dostupných vyšetření. Neznamená to, že je vše automaticky v pořádku, příčina může být například na straně muže.
8) Co spadá do kategorie “jiná”?
Jde o souhrn méně častých nebo kombinovaných příčin, které nespadají do hlavních kategorií. V letech 2013-2023 klesl podíl z 15,0 % na 5,1 %.
9) Proč roste imunologická kategorie?
Podíl vzrostl z 2,8 % na 6,1 %. Data ale sama neříkají, zda jde o změnu prevalence, dostupnosti vyšetření, nebo způsobu vykazování.
10) Je možné, že se diagnóza mění mezi cykly u stejné ženy?
Ano, v praxi se může měnit, co je považováno za hlavní problém v daném cyklu, případně se doplní nová zjištění. Právě proto je důležité číst statistiky jako “na cykly”.
Poznámka ke zdroji
Zdroj: ÚZIS ČR, NRRZ AR, ročenka Asistovaná reprodukce v ČR 2021-2023.
